Téměř každodenně je v médiích slyšet, co chce která obec zaplatit z peněz Evropské unie a jaké velkorysé plány má. Může to být vybudování rekreačního rybníka, stavba penzionu, oprava střechy, uspořádání závodů či vydání publikací. K tomu začnou „létat“ desítky milionů korun, jako by se nic nedělo a finance z EU na projekty byly neomezené. Opak je ale pravdou. Prostředky z Evropské unie jsou dány striktně na vybrané podporované aktivity v rámci tzv. operačních programů, které mají danou finanční alokaci (tj. určené množství prostředků na realizaci daného programu). Operační programy v současné době procházejí připomínkováním ze strany Evropské unie a teprve po jejich schválení bude jasné, které oblasti budou dotovány. Nicméně z předložených dokumentů EU se cíle podpory dají vyčíst. V jakém rozsahu a výši se aktivity budou podporovat, řeknou až tzv. výzvy, které se obecně očekávají ve druhé polovině roku. Město Chrudim celou problematiku sleduje a připravuje vybrané projekty k podání.

Snahou města ale není podat co nejvíce projektů a získat obrovské množství peněz, jak by se na první pohled mohlo zdát. Důvody jsou jednoduché. Je třeba si uvědomit tři základní aspekty, které investiční projekty čekají.

Prvním je udržitelnost. Získat finance na vybudování či opravu nemovitosti nemusí být složité, je ale třeba počítat s tím, že následný provoz stojí nemalé finanční prostředky a takovýto pravidelný výdaj zatěžuje rozpočet města na desítky let. Z tohoto důvodu je třeba být prozíravý. Ilustrativně to lze předvést na obci, která se svým rozpočtem tři miliony korun vybuduje hezké a moderní informační centrum pro turisty (třeba s podporou EU ve výši 4 miliony), ale jeho provoz (energie, plat zaměstnance apod.) vyjde ročně na tři sta tisíc korun (tj. 10 % obecního rozpočtu!).

Druhým důvodem je skutečnost, že s největší pravděpodobností bude muset mít potenciální příjemce dotace prostředky na alespoň částečné předfinancování. S tím se budou potýkat zejména neziskové organizace, které budou hledat pomoc u města či kraje, ale třeba i samotné město. V rozpočtu bude třeba blokovat někdy i déle než rok finance na realizaci projektu podpořeného z EU. Ty budou po jejich realizaci žadateli proplaceny, ale pro město to znamená jisté omezení v toku peněz a tím pádem v opožděné realizaci jiných aktivit.

Třetí skutečností je příprava projektů. Kromě stavební dokumentace, která není nejlevnější záležitostí (řekněme v průměru 10 % z ceny stavby), jsou žádosti na EU a zejména přílohy (např. studie proveditelnosti, analýzy apod.) o dotace z EU náročné na zpracování. To ve většině případů vyžaduje najmutí specializované agentury a náklady na zpracování žádosti stojí orientačně desetitisíce až statisíce korun.

Z těchto důvodů je třeba pečlivě zvážit podávání takových projektů, které mají smysl. To sice ještě neznamená, že mají podporu jistou, ale eliminují se tím projekty, na jejichž zpracování by se zbytečně vynaložily prostředky. V příštím Zpravodaji představíme první projekt připravovaný pro EU – „Sportovní a volnočasové Centrum Rohlík“.

Roman Málek, místostarosta