Chrudim - V současné době platí obyvatelé v Chrudimi za svoz a likvidaci směsného komunálního odpadu (až na osvobozené výjimky) jednotnou částku. Stejně je tomu i v okolních městech a obcích.
Přitom již dnes existují systémy, ve kterých by lidé mohli platit například podle skutečné hmotnosti odevzdaného odpadu. Jeden z takovýchto modelů například počítá s odevzdáváním směsných odpadů v pytlích opatřených čárovými kódy, jejichž oskenováním by lze jednotlivé domácnosti jednoznačně identifikovat. Zeptali jsme se chrudimského místostarosty Romana Málka, zda se s něčím podobným v Chrudimi výhledově počítá. Třeba i proto, že od roku 2025 skončí provoz dnešních klasických skládek a celou problematiku bude nutné nějak uceleně řešit.

* Budeme i poté všichni platit stále stejně?

My se těmito otázkami zabýváme na radnici prakticky neustále. Ale vezměme si třeba zmiňované vážení. Když budeme lidi takto motivovat, tak to bude třeba z 90 procent fungovat. Ale zároveň riskujeme, že vzroste počet těch, kteří prostě pytle s odpadem začnou vozit do přírody. My pak ale za vyčištění takto vzniklých černých skládek zaplatíme tolik, že se ve výsledku vše jen prodraží. Podobně složité je to ale i s dalšími složkami odpadu.

* Co máte na mysli?

Jakékoliv rozhodování je velmi těžké, protože ekonomické podmínky se výrazně proměňují. Například tříděné plasty: Ty se teď ve městě shromažďují na různých místech a zpracující firma nám za jejich odběr něco málo platí. Plastů je dnes ale moc a trh je natolik přesycený, že je od města už pomalu nikdo nechce. Takže to vypadá, že jednou začneme platit naopak my. Tím pádem může dojít k situaci, kdy bude třeba výhodnější ukládat plasty do směsného odpadu a pálit je ve spalovnách nebo v cementárnách, protože mají docela dobrou výhřevnost. Ale to je záležitost trhu, jehož vývoj nemůžeme odhadnout. Tím pádem je ale z dlouhodobého hlediska složité zavádět i životaschopný systém sběru. Podobně je tomu i s bioodpadem a dalšími materiály.

* Byly by tu i nějaké konkrétní příklady?

Stačí se podívat do Vysokého Mýta, kde se před časem slavnostně otevřela bioplynka za 100 milionů korun. Skončilo ale pětileté období udržitelnosti projektu a bioplynka se rozprodala. Její provoz byl ekonomicky neudržitelný. Když se podíváme do Žďáru nad Sázavou, tak opět: Bioplynka je díky dotacím v provozu, ale kdyby nebylo například smluvních dodávek prošlé zeleniny od obchodních domů, měla by velký problém.

* A co výstavba vlastní spalovny, to je z hlediska města velikosti Chrudimě naprostá utopie?

Taková stavba by vyšla minimálně na stovky milionů korun. Opět bez záruk jakékoliv ekonomické návratnosti.

***

Kolik se platí na skládce odpadu v Nasavrkách

Ceny za tunu odpadu včetně DPH. Zahrnují sumu za uložení, poplatek ze zákona a finanční rezervu na rekultivaci skládky.

Zemina, kamení: 305 Kč Směsný stavební odpad: 1.120 Kč Směsný komunální odpad (skupina 200301): 1.590 Kč Ostatní odpad ze skupiny

20xx: 1590 Kč Ostatní odpad (bez skupiny 20xx): 1400 Kč Biologicky rozložitelný odpad (200201): 650 Kč Nebezpeč. odpady: 12 200 Kč Odpady obsahující azbest: 4 150 Kč. Dále je účtováno vážení odpadu v ceně 50 Kč bez DPH a 50 Kč za vyplnění formulářů nutných pro příjem odpadů.

Foto popis|

Týdeník Chrudimsko | 13.2.2018 | Rubrika: Téma | Strana: 3 | autor: Marek Nečina | Téma: Městský úřad Chrudim