Pardubice - Civilizace vyrobila odpad i ze suroviny. Kosení trávy a sušení sena totiž nahradily sekačkou upravené trávníky a posečená tráva je na obtíž. Zbytky z kuchyně už nezkrmíme domácímu zvířectvu, ale nevíme co s nimi. Je z nich odpad. A za jeho likvidaci platíme.
Biologický odpad tvoří podle odborníků třetinu veškerého odpadu.
„Pokud biologický odpad vyhodíme do běžného odpadu, skončí na skládce, kde netleje, ale hnije. Unikají z něj skládkové plyny, které přispívají k vytváření skleníkového efektu,“ upozorňuje Alena Vařejková z Ekocentra Paleta v Chrudimi. Zároveň takový odpad narušuje stabilitu celé skládky, protože se v podstatě hýbe. A cestě na skládku předcházejí zapáchající kontejnery na sídlištích, za jejichž odvoz platíme.
Naopak bez jakýchkoliv nákladů lze takový odpad zpracovat kompostováním. Ekocentrum Paleta to už dva roky ukazuje v Chrudimi na sídlišti U Stadionu. Několik rodin tady vynáší odpad do kompostéru před panelákem. Právě tento týden si odtud po roční separaci odnesou kompost do truhlíků a květináčů. „Chtěli jsme tak třídění bioodpadů dostat do podvědomí lidí. Podle našeho průzkumu teď pětaosmdesát procent lidí na sídlišti o kompostéru ví a polovina dotázaných by byla ochotná bioodpad třídit, kdyby město takovou možnost nabídlo,“ říká Vařejková.
Chrudim je na tom s organizovaným tříděním biologického odpadu stejně, jako asi většina měst. „Bioodpad umíme sice sebrat, ale nemáme ho kam dát,“ říká místostarosta Roman Málek. To nyní vyřešily obce mikroregionu Litomyšlsko. Kontejnery se zeleným odpadem z obcí svážejí Technické služby Litomyšle, které budou odpad kompostovat. Lidé do nich mohou ale vyhazovat pouze odpad ze zahrad. Zelené zbytky z kuchyně už musí likvidovat po svém.
O něco dále jsou Pardubice se svou zkušební separací bioodpadu v Nových Jesenčanech. Ta se ale týká jen dvou set sedmdesáti domácností. Od loňského května odkládají odpad ze zahrad i kuchyní do speciálních nádob s roštem a větracími otvory. Služby města Pardubic pak odpad odvážejí do kompostárny v Dražkovicích. Po zkušebním roce poběží třídění nadále. „Doposud byla služba zdarma. Magistrát teď oslovuje občany, kteří chtějí třídit bioodpad nadále, že pokud chtějí službu zachovat, budou platit poplatek 300 korun včetně daně,“ říká Helena Michálková ze Služeb města.
Asi jedničkou v kraji v separaci bioodpadu je Vysoké Mýto. Do systému nakládání s bioodpady investovalo padesát milionů korun s přispěním Unie. Odpad město sváží do fermentační stanice, kde se mění na bioplyn, teplo a elektřinu. Na rozdíl od jiných systémů tady mohou lidé vyhazovat i vařené zbytky jídel z kuchyně. Stanice je umí zpracovat. „Ty ale přesto tvoří jen velmi malou část odpadů v našich kontejnerech,“ říká vedoucí odboru životního prostředí Vysokého Mýta Stanislava Jetmarová.
Mladá fronta DNES | 20.5.2008 | rubrika: Kraj Pardubický | strana: 3 | autor: MARTIN FILIP