Na sklonku socialismu se Chrudim chystala k velkému rozmachu. Po sídlišti Stromovka měly nad městem vyrůst paneláky až pro osm tisíc lidí. Z vize zůstaly nad Chrudimí trčet tři třináctipodlažní věžáky, které se staly novou a nechtěnou dominantou města.
CHRUDIM Málokdy je název sídliště tak přiléhavý jako v tomto případě.
Na sídlišti Na Větrníku dokonce museli kvůli silnému větru zrušit i dětské hřiště. A architekti, kteří navrhli regeneraci sídliště, považují právě dvě protivětrné clony za základní krok k tomu, aby v prostoru mezi třemi paneláky se dalo vytvořit místo, kde se bude žít. „Stromy budou vytvářet husté shluky, aby co nejvíce eliminovaly větrnost místa,“ napsali architekti z ateliéru K2. Sídliště má řadu nectností. Je umístěno na konci města a lidé si stěžují, že pěšky do centra je to nekonečná cesta. Nebyl to nedomyšlený krok komunistických plánovačů, ale úmysl. Šlo o to, aby se lidé mohli co nejdříve dostat na obchvat Chrudimi, a tedy i do sousedního města. „Sídliště bylo budováno pro obyvatele, kteří měli pracovat v Pardubicích,“ napsali autoři studie regenerace sídliště Větrník Jiří Poláček a Václav Škarda.
Lidem tu chybí základní věci, jako bankomat či mateřská školka. Ani trafika tu nevydržela. Ale především je trápí parkování, snažit se zaparkovat před paneláky je večer peklo. Je tu ale jedna věc, která všechny nevýhody přebíjí. Ne, není to úžasný výhled na Krkonoše nebo na Orlické hory. Kdo jde bydlet na Větrník, ušetří. Velký třípokojový byt je tu totiž při troše štěstí možné koupit za cenu, za niž se dole ve městě prodává byt 1+1. Na druhou stranu i vinou toho se tu obyvatelé rychle obměňují a život nad Chrudimí berou často jen jako provizorium, než se přestěhují do lepšího.
Noclehárna pro Pardubice
„Plán výstavby rozsáhlého bytového komplexu Stromovka se zrodil již v roce 1982. Dostavbou 3481 bytů pro téměř dvanáct tisíc obyvatel měla být naplněna konečná představa o velikosti a rozloze města,“ napsal Pavel Hájek v publikaci Chrudim vlastivědná encyklopedie, vydané v roce 2005. V první etapě vzniklo sídliště Stromovka s 628 byty. Jeden dům vznikl na místě bývalého rybníka, a tak mu pravidelně hrozí zatopení a město už roky řeší, jak ho uchránit. Ale to už je v příběhu sídliště jen detail.
Pak se začalo stavět sídliště Na Větrníku. Po pádu komunismu vedli místní debaty o tom, zda rozestavěné tři třináctipodlažní domy není rozumné o pár pater snížit. Nad estetikou vyhrál hlad po bytech. Nicméně další výstavba byla zastavena. Nejen kvůli tomu, že by byla nevzhledná, ale už byla „ekonomicky nepřijatelná“.
Od té doby řeší vedení města, jak torzu sídliště pomoci. Na konci devadesátých let Chrudim nechala panelové domy obklopit věncem nižších bytových domů. I proto, aby pohled na trčící věžáky nebyl tak skličující. Úplné zakrytí paneláků ze všech stran se nepovedlo, městu se totiž nepodařilo odkoupit pozemky od soukromých majitelů. Dalším krokem má být zlidštění sídliště. To nyní připomíná město duchů. Lidé tu mají k dispozici jen kadeřnictví a malý obchod. „Chodí si sem hlavně pro pečivo, je to tu jak na vesnici,“ říká prodavačka. Pro malé děti je tu hřiště. Pejskaři mají pěkný terén pro procházky. Ale jinak tu není co dělat.
Podle plánu radních by se mělo sídliště dočkat více zeleně, hřišť, laviček a především nových parkovacích míst. Autoři studie navrhují vybudovat mezi věžáky vydlážděné náměstíčko s habrovým hájem, okolí trojice věžáků chtějí přeměnit v park. Plán regenerace za 50 milionů korun vznikl už v listopadu 2010, ale od té doby se o něm jen mluví a píše.
Přípravy trvaly v Chrudimi tak dlouho, že Ministerstvo pro místní rozvoj mezitím změnilo pravidla pro přidělování dotací. „Podporuje regeneraci socialistických sídlišť. V případě sídliště Na Větrníku je to problém, protože sídliště bylo dostavěno a kolaudováno po roce 1989,“ uvedl místostarosta Chrudimi Roman Málek.
Chrudim nemá tolik peněz, aby zastupitelé byli ochotni financovat úpravy sídliště z rozpočtu. A tak čekají, zda se ministerstvo neustrne. Pomoci má i nový ministr Jan Chvojka (ČSSD), který byl donedávna zastupitelem Chrudimi.
„Minulý týden jsme pana ministra žádali, zda by nemohl intervenovat u paní ministryně Karly Šlechtové. Rádi bychom, aby se dotační podmínky změnily,“ uvedl Málek.
O sídlištích v dalších krajích čtěte na www.idnes.cz/pribehy-sidlist
Foto popis| Vize architektů Už v roce 2010 navrhli architekti Jiří Poláček a Václav Škarda, jak sídliště změnit. Na zlidštění sídliště ale chybějí peníze.
Foto popis| Bydlení nad Chrudimí Sídliště Na Větrníku shlíží na město z výšky 298 metrů nad mořem. Před větrem na kopci, obklopeném poli, místní obyvatele nic neochrání.
Foto autor| Foto: Radek Kalhous, MAFRA
O autorovi| David Půlpán, redaktor MF DNES
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj
Mladá fronta DNES | 14.1.2017 | Rubrika: Kraj Pardubický | Strana: 18 | autor: David Půlpán |