Města bez peněz. Velká města nemají ve svých rozpočtech finanční rezervy. Za vyjedení kas mohou z velké části stavby dotované z Evropské unie. Na ně totiž radnice musí doplácet více, než čekaly.

CHRUDIM, PARDUBICE Chrudim v předchozích letech nemyslela na zadní vrátka, a teď se ukázalo, že projedla svou finanční rezervu. Z několika desítek milionů korun na účtech zbyly jen miliony tři. Vedení města slibuje, že i v době všeobecného šetření se pokusí spořit.

„Částka 3,2 milionů korun je opravdu málo," řekla na zasedání zastupitelů vedoucí finančního odboru Hana Vránová.

Slavně na tom nejsou ani v Pardubicích. Podle náměstka primátorky Jiřího Rozinka, který odpovídá za finance, radnici nějaký větší finanční polštář chybí. I když to úplně nesouvisí se stavbami dotovaných z Unie. „Rozpočet je celkově dost napjatý. Nějakou vatu, jak se lidově říká, nemáme. Nějaké rezervy jsou, ale jde o částky, které by pokryly spíše provozní věci. Jinak na doplácení projektů dotovaných z Bruselu máme peníze vyčleněné," uvedl Rozinek.

Ten také ukazuje na jeden z důvodů, proč se obce dostávají do potíží s rozpočtem. „Když vláda rozhodla, že nedá městům na doplácení unijních projektů, bylo jasné, že hlavně menším obcím to přinese potíže."

O tom v Chrudimi vědí své. Na účtech jim zbyla částka, která by se dala v domácnosti přirovnat k několika stovkám. „Tři miliony korun jako zůstatek v kase není nic, nad čím by člověk jásal, je třeba si ale uvědomit, že jsmemuseli dát peníze na projekty dotované z Unie, které jsme v zastupitelstvu dobrovolně víceméně jako jeden muž a žena odhlasovali," uvedl starosta Chrudimi Petr Řezníček.

Většina rodin má po ruce železnou rezervu pro případ, že jim ze dne na den odejde pračka, lednička nebo auto musí nečekaně do servisu. Města z obdobných důvodů postupují stejně.

Existuje nějaký návod, který by městům říkal, jak velkou finanční rezervu mají v kase držet? Podle ministerstva financí ne. „Město musí být dobrý hospodář, ale metodika, kolik má mít peněz jako rezervu, neexistuje. Ale jsou naopak pravidla, jak to být nemá, a pokud zjistíme, že některé město je takříkajíc bez peněz, tak už tam telefonujeme a snažíme se zjednat nápravu," řekl Jakub Haas, tiskový mluvčí ministerstva financí. Například Svitavy mají v bankách 42 milionů korun, a přestože šetří na všech frontách, na tyto peníze sáhnout tamní politici nechtějí.

„Shodli jsme se, že nesmíme jít pod 40 milionů korun. Je důležité mít rezervu. Nyní třeba děláme drahou opravu čistírny odpadních vod, nevíme, co udělají vícepráce," uvedl starosta Svitav David Šimek.

I Chrudim ještě nedávno měla takovou rezervu. Jenže velkorysé finanční akce dotované Bruselem kase pustily žilou. Hlavně ta poslední. Náklady na Muzeum barokních soch se z původně plánovaných 67 milionů vyšplhaly na sto milionů.

To není vše. Chrudimští zastupitelé si ještě loni dovolili takový luxus, že schválili pro profesionální hokejový klub dvoumilionovou dotaci. Peníze zmizely a klub po sezoně též. „Viděl jsem rozpočet klubu a řeknu k tomu jen to, že když je někdo v maléru, nemůže si vyplácet takové odměny," uvedl místostarosta Chrudimi Roman Málek, který marně upozorňoval, že městu budou dva miliony korun chybět.

Teď město vymýšlí, jak vyprázdněný záchranný polštář opět naplnit. Jasné je, že to nebude snadné a že to bude trvat dlouho.

„Nemáme možnost prodávat akcie Elektrárny Opatovice, ani městské byty, to už je všechno pryč. Máme šanci jedině tak, že se všichni uskromníme," uvedl Řezníček.

Jinou cestou se pustili v Ústí nad Orlicí. Tam začali šetřit už preventivě a dokonce některé akce raději zrušili. „Máme na ně sice připraveny peníze, které jsou v rezervě, ale vzhledem k tomu, že nám dosud nebyly schváleny dotace, jejich realizaci jsme prozatím odložili," uvedl starosta Ústí nad Orlicí Petr Hájek.

Mladá fronta DNES | 17.8.2011 | rubrika: Kraj Pardubický | strana: 1 | autor: David Půlpán