Už se nic nezmění. Zastupitelé v pondělí schválili vyhlášku o svozu komunálního odpadu, podle které budou Chrudimáci platit tisíc korun ročně. Jde tedy o sedmdesátiprocentní nárůst, se kterým se opozice nechtěla smířit, a proto padaly námitky i různé protinávrhy. Ale protože má koalice ANO, Chrudimáků a Pirátů patnáct hlasů ze sedmadvaceti, výsledek hlasování nebyl ničím překvapivý. Návrh rady města prošel hladce.

Zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) měl na schůzi hned několik vstupů. Předně napadl změnu systému, podle kterého budou nově za odpad platit lidé i několikrát, pokud jsou vlastníky dvou a více nemovitostí. „Budu-li majitel čtyř bytů nebo domů, zaplatím čtyři tisíce ročně? Co mladí lidé, kteří žijí spolu v jednom bytě a mají každý jinde trvalé bydliště? Nebo probourají a propojí dva sousední byty, to zase budou platit odpad dvakrát? Myslím, že bychom měli zavést systém jeden občan, jeden poplatek,“ řekl Málek. Napadl rovněž skutečnost, že od poplatků za komunální odpad jsou osvobozeni majitelé rekreačních objektů, tedy lidí, kteří trvale žijí většinou v zahradních koloniích. Jeho návrh, aby i oni byli povinni za odpad platit, ale neprošel.
Uvolněný radní Aleš Nunvář (Piráti) ještě předtím vysvětlil, že při evidenci odpadových nádob a jejich značení QR kódy bylo zjištěno hodně domů, jejichž majitelé je pronajímali lidem, kteří si nechávali odvážet odpad bezplatně. „Snažíme se vykrýt šedou zónu, jde o stovky nemovitostí. Každý systém je v něčem nespravedlivý. Co se týče rekreačních objektů, tam se odpad nevyváží a nebylo by fér chataře do poplatků zapojovat,“ uvedl Nunvář.
Jiří Hradec, zastupitel za Koalici pro Chrudim, se pozastavil nad označováním odpadových nádob QR kódy. „Nepokládám to za dobré. Smysl by mělo zpoplatnit odpad podle váhy,“ navrhl. To starosta města František Pilný okamžitě odmítl. „Jsem proti vážení popelnic, došlo by tím k odpadové turistice, kdy by lidé vysypávali odpadky k sousedům, do lesa, do řeky. QR kódy jsou tu proto, aby se osoby přidělily k objektům,“ řekl starosta.
„Bydlí“ na radnici

Existují dva způsoby, jak podnájemníky donutit hradit svoz komunálního odpadu. Majitel jim může zřídit v domě trvalý pobyt, což v dnešní době nepřináší žádná úskalí. Jednoduché je rovněž odhlášení nebo převod na adresu radnice, tedy na Resslovo náměstí 77. Druhou cestou je k částce za podnájem připočítat likvidaci odpadu a poslat městu vyinkasované peníze z pozice vlastníka nemovitosti.
Každý plátce má svůj variabilní symbol, a to rodné číslo. Vztahuje se to rovněž na poplatek ze psů, což glosoval zastupitel ODS Jan Čechlovský: „Dnes jsem se dozvěděl novou informaci, že mám stejné rodné číslo jako pes.“ Vedoucí finančního odboru Hana Vránová okamžitě zareagovala: „Pes je nejlepší přítel člověka a někdo má raději psy než lidi.“
Zastupitel Petr Řezníček (SNK-ED) navýšený poplatek za odpad kritizuje. „Napálili jsme lidem sedmdesátiprocentní nárůst. Myslím si, že elegantní řešení by bylo zvednout poplatek o třicet procent. Návrh kverulanta, tedy můj, je 800 korun namísto tisícovky,“ řekl, ale při hlasování za ním stálo jen 11 zastupitelů, proti jich zvedlo ruku osm a sedm se hlasování zdrželo. Řezníčkův návrh tedy přijat nebyl, zato vyhláška a tisícikorunový poplatek byly zastupitelstvem schváleny.
Osm set Chrudimáků má trvalé bydliště na radnici, i oni jsou povinni za produkci a likvidaci odpadu platit. Paní Hana bydlí už dlouho v Pardubicích v pronájmu, ale stále je hlášená na Resslově náměstí 77. „Navýšení poplatku ze 600 na 1000 korun je pro mě hodně bolestivé. Pokusím se přemluvit domácího, aby mě trvale přihlásil do bytu. Pokud vím, Pardubice nezdražily, lidé tam i v příštím roce zaplatí 650 korun,“ řekla Hana Deníku.
Manželé Lenka a Petr zřejmě využijí novou možnost, a to zaplatit za odpad ve dvou splátkách. „Máme dvě děti, ročně jsme platili 2400 korun a teď to budou čtyři tisíce, to už je moc,“ shodují se.
Chrudim má 22 300 poplatníků, náklady na svoz komunálního odpadu činí 19,34 milionů korun. Provoz sběrného dvora je vyčíslen na 4,5 milionu, takže náklady na jednoho obyvatele činí 1 133 korun ročně. Město má zisk ze zpětného odkupu druhotných surovin, takže podle vyjádření finančního odboru je částka 1000 Kč na osobu odpovídající.

Autor: Romana Netolická

Chrudimský deník, 14.2.2022