Týden je skoro za námi od posledního blogu, který byl naplněn nejenom stěhováním, ale i poznáváním. Nicméně dobré je začít postupně. V pondělí jsme opouštěli školu a přestěhovali jsme se na olympijský stadion do jedné z hal. Tady jsme spali opět na karimatkách a hala vypadá dneska jako prázdný veletržní pavilon - taková rotunda. Češi měli sídlo na ochozu, takže jedno z nejlepších. Ostatní jsme tím pádem měli jako na dlani. Kolik nás tu bylo? Těžko říci, ale tipuji několik tisíc. Odhadem i v dalších halách nás podle organizátorů mělo být okolo šestnáctitisíc. Nicméně v jednom z vedlejších pavilonů jsme měli mše. Zajímavostí byly v olympijském městečku sprchy. To je na dlouhé vyprávění. Zároveň musím říci, že doprava do olympijského městečka probíhala naprosto super, protože jezdili bezvadné spoje (zřejmě pro nás objednané). Jinak městečko není mrtvé - je tu třeba McDonald (kde jsem za dobu svého pobytu strávil mnoho času), ale i hotely (v jednom z nich jsem byl i na netu vyřídit nejnutnější pracovní záležitosti).

V úterý jsme se vydali na výlet do Blue Mountains. Byl jsem zvědavý, jaké tu mají hory. Byl jsem ale překvapen. Začínali jsme téměř ve stejné nadmořské výšce jako jsme končili. Musím ale řící, že zdejší hory jsou přesně opačné jako u nás - za nimi se chodí dolů. Tedy abyste nebyli zmateni - prostě tady jsou kaňony. Při procházení to vypadá jako v pralese. Občas jsem si říkal, že tady by se mohli točit lovci mamutů.

Ve středu jsme se zase vydali do národního parku Royal National Park. Trek byl dlouhá asi sedmnáct kilometrů- Ze začátku vůbec nezahálel foťák, ale pak už to byl stereotyp. Útesy a narážející do nich je nezapomenutelný zážitek, stejně jako barevnost hornin. S tou přírodou je to horší - jsou zde zakrslé stromky a každý snad z kopírky úplně stejný. Jinak stezky jsou udělány velmi pěkně, tedy na můj vkus hodně "nalajnované" Uprostřed, kam se nechá dojet i autem, je velké parkoviště, zajímavé záchody a také pult na opékání. Prostě něco, co údajně je v Americe - dojedete si přímo do lesa. Na závěr nás čekala ještě nádherná pláž a zpět do olympijského parku.

Ve čtvrtek od rána nás v olympijském městečku vyhazovali pryč, takže jsme se přesouvali jinam. Provizorně jsme skončili ve farnosti, kde někteří pobývali. Večer jsme se odsud přesouvali do různých míst. Během dne jsme putovali po městě a já nevím teď co ještě. Večer jsme měli společnou mši, na kterou příjel i velvyslanec s konzulem. Následně nastalo trošku zmatené stěhování, ale od té doby pobývám s dalšími účastníky do bytu jedné rodiny.

Od té doby máme naprosto volný program a děláme si co chceme. Byly jsme se v muzeu Sydney. Když jsem si ho prošel, tak musím říci - u nás jsou muzea lepší po obsahové stránce. Tady toho moc nebylo, byť expozice byla dobře udělaná. Možná je to i tím, že tady ta hist